Habilitační přednášky Martina Charváta a Jaroslava Fišera 18. ledna

Zveme vás na dvě habilitační přednášky - Mgr. Martina Charváta, Ph.D., Ph.D. a Mgr. Jaroslava Fišera, které se budou konat ve středu 18. listopadu prezenčně od 16:00 v učebně U1 v prvním patře budovy FAMU, Paláce Lažanských (Smetanovo nábřeží 2). Habilitační přednášky proběhnou v českém jazyce. 
 

Mgr. Martin Charvát, Ph.D., Ph.D.:

- působí na Katedře mediálních studií MUP, kde vede Centrum pro studium mediální kultury;
- věnuje se zejména filozofii médií, poststrukturalismu a sémiotice;
- je autorem čtyř monografií a spoluautorem či editorem několikakolektivních monografií a sborníků; 
- publikoval také množství odborných studií v časopisech jako Česká literatura, Svět literatury, Mediální studia, Filosofia a další.

Anotace:

Poetismus a „nová média“: telegraf, telefon, gramofon
Martin Charvát

Habilitační přednáška se zaměří na výklad reflexe „nových“ médií (filmu, telegrafu, telefonu a gramofonu) v meziválečném poetismu neboli na to, jakým způsobem dochází ve vybraných textech K. Teigeho a V. Nezvala k tematizaci vztahu světa, techniky, médií a společnosti/lidského bytí ve světě.

Základním tématem bude nastínění koncepce nové lidské přirozenosti, kterou poetismus vypracovává, a která je založena na intimním propojení člověka a stroje („nových médií“), nabývající výrazu ve figuře pracující s představou filmové kamery jako extenze zraku, zviditelňující to, co je běžně lidskému zraku skryto. Básnický subjekt je situován do pozice oka kamery, přístroje, duchovního automatu na tvorbu představ a obrazů, které následně projikuje na již spadlou fasádu vnějšího světa: obrazy na sítnici jsou transformovány, dekódovány a znovu vysílány nazpět, překódovány do oblasti halucinační sféry vidění. Dovedeme-li analogii s kamerou do důsledků, lze říci, že mozek funguje jako automat na produkci scény, zatímco jeho oči jsou plátnem, na němž se scény převíjejí a odvíjejí. Vnější svět zmizel, anebo pouze vystupuje ve formě podkladu či pozadí, z něhož jsou výjevy exploatovány.

Další „nová média“, zejména telegraf, telefon a gramofon v poetismu fungují jako modely nově ustaveného lidského zakoušení světa, vytvářejí specifické prostředí, v němž lze jen stěží odlišit lidské od nelidského/technologického, a zároveň nabízí poetismu nový slovník popisu senzibility moderního člověka. To je zřetelné v poetistické koncepci těla jako média: smysly jsou chápány jako „antény“, tělo je plochou, na kterou se zapisují vjemy a dojmy z okolního světa a senzitivní povaha nervů, tělesných elektrických drátů, mezi nimiž přeskakují „jiskry, umožňuje vypracovat koncepci nového typu umění, které by zahrnovalo syntézu všech dosavadních umělecko-mediálních forem, nikoli však jako prosté shrnutí a začlenění jednotlivých prvků, nýbrž coby syntézu invenční, vytvářející novou formu (uměleckého) výrazu, jenž bude útočit na všechny lidské smysly. I proto je úkolem básníka stát se „roentgenogramem či reflektorem jiných světů“, jak píší Teige a Nezval.
 

Mgr. Jaroslav Fišer:

- fotograf, pedagog, kameraman a kurátor.;
- absolvoval FAMU a stáže na Rijksakademii van Beeldende Kunste v Amsterdamu, na AVU v atelieru Aleše Veselého a na Trent University v Nottinghamu;
- vedl Galerii Svazu českých fotografů a byl výkonným ředitelem Pražského domu fotografie;
- působil jako odborný asistent v nově založeném atelieru fotografie na VŠUP;
- v současné době působí na škole pro reklamu a umění Michael;
- jako pedagog působil na zahraničních stážích na uměleckoprůmyslové fakultě v Krakově a na Univerzitě v Káhiře;
- samostatně vystavuje od roku 1988, mimo jiné v Praze, Brně, Amsterdamu, Curychu, Mnichově a v Krakově;
- jeho tvorba je zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách (Victoria Albert Museum v Londýně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Stiftung fur die fotografie-Kunsthaus Zurich, Karlova Univerzita, Muzeum fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci a Galerie hlavního města Prahy);
- vedle volné tvorby se věnuje i užité fotografii (např. knižní obálky pro Odeon, vydavatelství Hejkal, Bulzoni editore v Římě, Mladou Frontu či spolupráce s tištěnými periodiky vydavatelství Mladá Fronta, Stratosféra, Sanoma, Hachette aj.);
- kurátorsky připravil výstavy Ladislav Postupa (Galerie SČF), Nová jména (PHP), Zmizelý svět Romana Vishniaka (Správa Pražského hradu), výstavy studentů VŠUP, filmové plakáty J. Fišera staršího aj. 

Anotace:

Promeškaná apokalypsa 
Jaroslav Fišer

Přednáška se bude týkat tématu odrazu naší kulturní krajiny ve fotografiích. V jejím rámci Jaroslav Fišer představí vztah krajiny a člověka v panoramatických fotografiích v Čechách v druhé polovině XX. století a ve vlastní tvorbě. Název přednášky je volnou parafrází stejnojmenného hudebního díla skladatele Martina Marka, poukazující v libretu na stálá, cyklicky se opakující selhání lidské civilizace.