Aby byly vysoké školy férovější: AMU hostila setkání vysokoškolských ombudsosob
Institut vysokoškolských ombudsmanek a ombudsmanů zaznamenal v posledním roce výrazný vývoj. Aktuálně má svou ombudsosobu více institucí vyššího vzdělávání, než v roce 2021, a to včetně dvou fakult Akademie múzických umění v Praze – Filmové a televizní (FAMU) a Divadelní (DAMU), Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Technické univerzity v Liberci, Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci či Akademie výtvarných umění v Praze, jež disponuje tzv. antidiskriminační platformou. Tito a dalších 80 zástupců a zástupkyň z oblasti školství, neziskového a lidskoprávního sektoru, se setkalo v pátek 27. ledna v prostorách Studia FAMU a online na kolokviu Školské ombudsmanské platformy (ŠOP). Její založení iniciovala současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v roli tehdejší ombudsmanky FAMU.
Školská ombudsmanská platforma se etabluje v posledních měsících a kolokvium znamenalo důležitý mezník pro její existenci a další rozvoj. Platformu v současnosti řídí a rozvíjí současná ombudsmanka FAMU Pavlína Junová, ombudsman DAMU Petr Polák, ombudsman Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Šotola a jeho zástupkyně Michaela Antonín Malaníková a ombudsmanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Pavla Špondrová.
Témat setkání bylo několik: profesní identita a principy fungování ombudsosob, řešení jednotlivých podnětů v praxi a představení Školské ombudsmanské platformy. Účastníci a účastnice se například zabývali otázkou legislativní ukotvenosti institutu ombudsosob v Česku, jež by definovala sféru působnosti, rozsah pravomocí a podmínky jejich práce. Určení podoby zmiňovaných faktorů by pak zefektivnilo a urychlilo řešení, jež ombudsosoba pomáhá nalézat při podnětech, s nimiž se na ni jednotlivci obrací. Dalším tématem bylo adekvátní vzdělávání v oblasti ombudsmanství, zejména pak v oblasti právní a psychologické připravenosti a vytvoření a sdílení ustálené terminologie. Hovořilo se rovněž o rozsahu působnosti a vymezení role ombudsosob, jak nakládat s anonymitou zúčastněných stran, či jak by měla vypadat volba takového člověka pro danou instituci. Definovány byly rovněž principy fungování: nestrannost, důvěrnost a neformálnost. Diskutovalo se také o možnostech, jak zvýšit atraktivitu tématu ombudsmanství směrem k vedením univerzit, nadřazeným orgánům i veřejnosti. Vystoupila také viceprezidentka Evropské sítě ombudsosob ve vyšším vzdělávání (European Network of Ombuds in Higher Edutation – ENOHE) Jean Grier.
V polovině června letošního roku se v Praze uskuteční 20. ročník mezinárodní konference ENOHE, otevřené platformy, kde bude možné problematiku ombudsmanství sdílet v mezinárodním kontextu.
Další kolokvium ŠOPu, jehož záměrem je fungovat jako instituce, se uskuteční v roce 2024.
A jak vidí roli ombudsosob rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná? „Zřízení funkce ombudsmanů hodnotím jako dobrý krok. Poznatky a doporučení, které tyto osoby přináší, jsou důležité pro vedení celé instituce i fakult. Vyjasnit si úlohu ombudsosob je velmi užitečné i pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro případnou práci na jednotící metodice. Roli ombudsosob chápu jako roli mediační, osvětovou, napomáhající si uvědomit, že jako individua neseme zodpovědnost za naše chování.“
foto: Alex Chudá