V NAMU vyšlo: Martin Charvát: Elektro-fotografické imaginárno

Čtvrtý svazek edice Rozhraní se věnuje vztahům fotografie a elektřiny a možnostem aparátů zastavit život, potažmo překlenout smrt. Od Aldiniho demonstrací reanimace živočišných těl přes zachycení přízraků fotografií až k Röntgenovým paprskům provádí Martin Charvát čtenáře elektro-fotografickým imaginárnem, jehož hlavní předpoklad zní, že lidský život je jen simulakrem obrazu, ať už zastaveného, nebo v pohybu, promítaného buď na fotografickou desku, nebo do světa. Organismy existují pouze v okamžiku, kdy jsou snímány přístroji a aparáty. Těmi, kdo doopravdy žijí, jsou obrazy, jelikož jsou navždy uchovány v hardwaru, ve virtuálním světě, odkud je vyvolá vá stisk tlačítka, aby znovu a znovu přehrály několik scén. Nikdy nezestárnou, jsou věčné.

Díky novým médiím – fotografii, telegrafu, fonografu či filmu – nabyly přízraky v 19. století nových forem a tvarů. I proto je toto století, mimo jiné tolik spojené s rozkvětem spiritismu, mnohými považováno za vůbec nejvstřícnější k duchům. To se odráží i v uměleckém vyjádření. V Chvarvátově knize se proto setkáme jednak se skutečnými historickými postavami vědců jako Tesla nebo Watson, kteří ve své době věřili, že jim jejich přístroje prostřednictvím šumů a ruchů dost možná zprostředkovávají kontakt se světem neživých, případně s jinými planetami. Navštívíme ale i Morelův ostrov, Tajemný hrad v Karpatech nebo Lovecraftův Arkham, kde geniální a trochu děsiví literární vědci usilují o to, že si podmaní smrt prostřednictvím techniky

„Podíváme-li se na dobu kolem roku 1800, v níž se modernita vynořuje, optikou jinou, než jakou nám nabízejí teorie sociální akcelerace (příliš závislé na ideologii pokroku, jakkoli se ji snaží kritizovat), můžeme zahlédnout celou škálu rodících se procesů a technik zadržování, uchovávání, konzervování, fixování, znehybňování a netečnosti. Nejsou přitom nějakou reakcí na rychlost, jak je tomu u současných trendů od pomalé módy k pomalé televizi, nýbrž podmínkou možnosti zrychlování vůbec. Martin Charvát v Elektro-fotografickém imaginárnu analyzuje tyto komplementární a vzájemně se podmiňující procesy zrychlení a zpomalení, zadržení a vypuštění, nahromadění a uvolnění s důrazem na propletenost technických operací se způsoby, jimiž si představujeme okolní svět i sami sebe,“ píše v doslovu ke knize teoretik médií a fotografie Tomáš Dvořák.

O edici: Fotografie je bytostně hraničním fenoménem. Osciluje na hranici pomíjivého a trvalého, dynamického a statického, zjevného a skrytého, vědy a magie, informace a věci, pravdy a fikce, umění a průmyslu, profesionálního a amatérského, soukromého a veřejného, dokumentu a monumentu, analogového a digitálního, globálního a lokálního, jednotlivého a obecného, jednotného a množného. Hraniční fenomény jsou obtížně uchopitelné, nelze je totiž jednoznačně a trvale vymezit a identifikovat pomocí metodologických, konceptuálních, estetických či politických kategorií a norem. Hranici nezakoušíme jako okamžité překročení demarkační linie, nýbrž mnohem spíše jako postupné zjištění, že jsme již v jiném, cizím světě. Zkoumání rozhraní je proto vždy povýtce osobním příběhem, analýzou a zhodnocením vlastní zkušenosti takové mezní situace. V edici dosud vyšly knihy Nadar: Když jsem byl fotografem, kolektivní monografie Fotografie, socha a objekt a Obraz a diseminace: Za novou historii pro fotografii Geoffreyho Batchena.

Více informací o této publikaci i dalších edičních počinech Nakladatelství AMU (včetně e-shopu) najdete na adrese: www.namu.cz